Úvod

Je všeobecně uznávaným faktem, že sebelepší řešení není udržitelné, pokud není naplněno kvalitními a aktuálními daty. V poslední době dochází v této souvislosti v čím dál větší míře ke sdílení a šíření dat prostřednictvím sítě Internet. Pojmy jako “linked data” nebo “sémantický web” nejsou dávno jen teoretickým konceptem, ale aktuální skutečností. Bez nadsázky lze říci, že data jsou jedna z komodit, které podporují jak technický pokrok, tak rozvoj občanské společnosti. Tento fakt začíná být po vzoru našich nejbližších sousedů, především Německa, ale i Rakouska či Velké Británie reflektován i veřejnou správou v České republice v podobě postupného otevírání dat.

Právě ve Velké Británii vznikly dvě celosvětově nejvýznamnější hnutí v otevírání dat. Prvním z nich je nezisková organizace Open Knowledge Foundation (OKFN), která se orientuje na propagaci otevřenosti ve znalostech a datech obecně. OKFN stojí mimo jiné za projektem katalogu CKAN [ref45] a tzv. Open Data Index (žebříček otevřenosti dat). Tento žebříček shrnuje úroveň států z pohledu otevřenosti a dostupnosti nejdůležitějších datových sad jako jsou např. jízdní řády, státní rozpočet, výsledky voleb, obchodní rejstřík a podobně. Základní zkušenosti s právními, sociálními a technickými aspekty OKFN shrnuje publikace Open Data Handbook [ref70], ze které částečně čerpá i tato studie. Druhým z uvedených hybatelů je projekt OpenStreetMap (OSM), který byl založen v roce 2006 právě ve Velké Británii s cílem komunitního vytváření volně dostupných geografických dat a následně jejich vizualizace do podoby silniční mapy, uličního plánu měst a dalších výstupů. Vzhledem k tomu, že je od počátku založen na kolektivní spolupráci a na koncepci Open Source, se rychle rozšířil do celého světa. Data z projektu OSM jsou poskytována pod otevřenou licencí Open Database Licence.

Veřejná správa vždy shromažďovala data potřebná pro výkon svých agend. Zpřístupnění těchto dat umožní veřejnosti nejen využít informace v nich obsažené, ale především řádově znásobit jejich hodnotu tím, že kdokoliv nad nimi bude moci bez jakéhokoliv omezení postavit vlastní aplikaci či službu, anebo je podrobit nezávislé analýze. Právě proto je důležité, aby co nejvíce dat vytvářených veřejnou správou bylo publikováno a volně poskytováno široké veřejnosti k dalšímu užití. Jen tak může být zcela beze zbytku využit potenciál dat sbíraných z veřejných prostředků.

Otevírání dat je proces, který se týká několika oblastí. Kromě technických záležitostí se jedná především o licenční politiku, která v ideálním případě umožní vývojářům navazujících aplikací data předávat dál a vytvářet nad nimi další odvozená díla, která nebudou zatěžována žádnými restrikcemi.

Obsahem této studie jsou zejména geografická data (tzv. geodata), která se ve velké míře řídí na rozdíl od ostatních typů dat vlastními zvyklostmi, standardy či technickými normami. Proces standardizace je v oblasti geoinformačních technologií, na rozdíl od jiných technologických oblastí, podporován již delší dobu, což výrazně ulehčuje tvorbu dalších doporučení. V současnosti drtivá většina výrobců softwarových produktů (proprietárních i otevřených), ale např. i Evropská komise skrze směrnici INSPIRE navazuje na existující standardy v této oblasti, které pomáhá dále rozvíjet. Standardy jsou vytvářeny mezinárodní standardizační organizací Open Geospatial Consortium (OGC) a technickou komisí ISO TC 211. Mezinárodní technické normy ISO mohou následně být přejímány jako normy národní (označené jako ČSN EN ISO, například ČSN EN ISO 19136 Geografická informace – Značkovací jazyk geografie (GML) [ref77]).

Otevřená data

Aby data mohla být označena za otevřená, musí splňovat několik legislativních a technických podmínek (viz níže). Tyto podmínky nejsou v čase konstantní, vyvíjí se spolu s technickými prostředky, standardy ale i legislativou či postoji společnosti.

V současnosti těmito podmínkami myslíme zejména:

• Data jsou dostupná na síti Internet a dohledatelná běžnými nástroji
• Data jsou strojově čitelná, tedy v textovém či binárním formátu
• Data musí být úplná, tj. jsou zveřejněná v takovém rozsahu, aby nechyběly některé fragmenty umožňující jejich využití. Data by zároveň měla být zveřejněna v maximálním možném rozsahu. //musí být úplná vs. zveřejněna v maximálním možném rozsahu - nejasný význam vět//
• Legislativní a technické překážky pro využití dat jsou minimální

Tim Berners-Lee [ref15] sestavil tzv. pětihvězdičkový systém hodnocení otevřenosti dat, jehož smyslem je umožnit jednoduchou orientaci ve stupni otevřenosti datových sad. Čím výše se datová sada dostane, tím větší je možnost jejího využití veřejností.

Pětihvězdičkový systém otevřených dat podle Tim Berners-Lee [ref15]

★ Dostupná data

Data jsou zveřejněna na Internetu, nezáleží na formátu. Data, která jsou zveřejněna na síti Internet v jakémkoli formátu, ale pod otevřenou licencí pro jejich využití. Existují tedy určitá technická omezení pro jejich využití, nicméně legislativní omezení jsou odstraněna. Příkladem může být mapové dílo ve formátu PDF.

★★ Strukturovaná data

Data jsou zveřejněna ve strojově čitelném formátu. Data jsou zveřejněna ve strojově zpracovatelném formátu, který není otevřený. Příkladem mohou být data ve formátu Microsoft Excel nebo data uložená v Esri GeoDatabase.

★★★ Data v otevřeném formátu

Data jsou zveřejněna v otevřeném formátu. Strojový formát, ve kterém jsou data zveřejněna, je otevřený, tj. veřejně publikovaný s licencí umožňující jeho využití. Příkladem jsou například formáty Geospatial Markup Language (GML), OGC GeoPackage nebo Esri Shapefile

★★★★ Data s identifikátorem

Data jsou dohledatelná, mají unikátní identifikátor. Data jsou opatřena identifikátorem Uniform Resource Identifier (URI), unikátním v rámci celé sítě Internet. Jednotlivé prvky datové sady by měly být identifikované pomocí URI ve tvaru použitelném pro protokol HTTP tzn. v podobě adresy URL. Tím se zajistí, že uživatelé mohou daný prvek kdykoli najít.

★★★★★ Provázaná data

Data jsou navzájem prolinkovaná, lze mezi nimi navigovat, "surfovat" [ref71]. Data jsou nejen identifikovatelná pomocí URI, ale obsahují odkazy na další datové sady.  Stejně jako datové sady jsou pomocí odkazů provázány i jednotlivé prvky z datových sad. Data jsou dále opatřena popisnými informacemi (metadaty) tak, aby v nich bylo možno jednoduše vyhledávat.

Výhody a omezení otevírání dat

Je potřeba zdůraznit, že proces otevírání dat je oproti stávajícímu stavu navíc vynaložená práce. Ta je požadována zejména po poskytovateli dat, který, chce-li se na určitou úroveň otevřenosti dat dostat, musí do stávajících datových sad dodat požadované chybějící informace.

V této části textu rozebereme pozitiva otevírání dat a požadavky kladené na poskytovatele otevřených dat, i jejich uživatele.

Výhody ☑ a omezení ☒ – z hlediska uživatele

★	☑ Data lze prohlížet ☑ Data lze tisknout ☑ Data lze uložit na lokální disk ☑ Data lze vložit do dalšího systému nebo databáze ☑ Data lze podle potřeby a možností použitého formátu měnit, doplňovat či odvozovat další produkty ☑ Data je možné sdílet s dalšími uživateli
★★	☑ Data lze automaticky zpracovávat pomocí proprietárního software ☑ Data lze vyexportovat do jiného formátu
★★★	☑ Uživatel může manipulovat s daty, aniž by byl závislý na vlastnictví konkrétního, většinou proprietárního software
★★★★	☑ Uživatel může na data odkazovat z kteréhokoli jiného místa na webu ☑ Lze pořizovat trvalé odkazy na data ☑ Lze znovu použít část dat, aniž by se musela vytvářet jejich fyzická kopie ☑ Lze kombinovat datové sady mezi sebou, protože použité URI jsou vždy unikátní ☒ Porozumění struktuře takto publikovaných otevřených dat je komplikovanější, než pochopení jednoduché tabelární nebo stromové struktury
★★★★★	☑ Lze najít další datové sady při procházení té současné ☑ Datové sady jsou publikovány v jasně definovaném schématu ☒ Možnost výskytu neexistujících cílů, které je potřeba ošetřit, podobně jako když na webovém serveru neexistuje požadovaná adresa ☒ Prezentace dat z externích zdrojů jako ověřený fakt je riskantní

Výhody ☑ a omezení ☒ – z hlediska poskytovatele

★	☑ Odpadá opakovaná činnost související s distribucí dat, uživatelé si je mohou stáhnout z Internetu ☑ Vlastní otevření je většinou snadné a s minimálními náklady
★★	☑ Otevření dat i uživatelům, kteří mají zájem kromě jejich prohlížení také o jejich zpracování. Tím se výrazně zvětšuje velikost skupiny uživatelů, kteří budou takto publikovaná data využívat ☑ Vlastní otevření je většinou snadné a s minimálními náklady
★★★	☑ Další rozšíření skupiny potenciálních uživatelů o ty, kteří nepoužívají programové vybavení kompatibilní s vybavením poskytovatele ☒ Náklady na  konverzi a uložení dat do zvolených formátů. Tyto náklady nemusí být v konečném důsledku příliš vysoké, protože konverze mezi jednotlivými formáty je poměrně běžná a dobře zvládnutá. Je však třeba s nimi počítat.
★★★★	☑ Uživatel má velice dobrou kontrolu členění dat a může optimalizovat přístup k nim ☑ Jiní poskytovatelé se mohou na data navázat a tím je zlepšit na úroveň ★★★★★ ☒ Většinou je nutný zásah do struktury dat ☒ Poskytovatel musí přiřadit URI k datům a zabezpečit jejich prezentaci ☒ Poskytovatel musí najít existující postupy nebo vytvořit své vlastní
★★★★★	☑ Data jsou dohledatelná a prohledatelná, čímž se výrazně zvyšuje jejich hodnota ☑ Poskytovatel může profitovat ze vzájemného provázání dat, podobně jako uživatelé ☒ Poskytoval musí investovat do propojení vlastních dat s dalšími datovými sadami ☒ Poskytoval musí udržovat tato propojení aktuální, pokud možno odstraňovat propojení vedoucí na již neexistující cíle (např. pokud je nějaká webová stránka odstraněna.

Pozitivní aspekty otevírání geodat, best practices

Otevřením dat, tj. jejich zpřístupněním široké veřejnosti bez dalších omezení, dochází mimo jiné ke zvyšování jejich hodnoty. Většina autorů se shoduje na tom, že státní a veřejné instituce již pouhým vystavením dat na Internetu jejich původní hodnotu násobí (např. [ref01] str. 19, [ref78]).

Dále se ukazuje, že s nejzajímavějšími případy využití dat přijdou spíše často komerční společnosti nebo jednotlivci než instituce, které data původně vytvořily anebo zadaly jejich vytvoření. Tento efekt byl znatelný například na akci “První Pražský GeoData Hackathon” [ref02]. Během jednoho víkendu vzniklo nad vybranými datovými sadami publikovanými Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy šest zcela nových aplikací a analýz [ref03] a to i přes počáteční technické problémy související s formou zpřístupnění geodat pomocí proprietárního rozhraní XML-RPC. Jako příklad ze zahraničí lze uvést například město Londýn, které otevřelo data spojená s přepravním systémem. Na základě těchto dat následně vyrostla řada aplikací pro plánování cesty či domlouvání spolujízd a další.

Otevírání dat má v obecné rovině hned několik pozitivních efektů, a to zejména:

• Kvalitnější služby pro občany
• Zvýšení informovanosti obyvatelstva
• Podpora občanské společnosti
• Zvýšení ekonomického potenciálu
• Zlepšení transparentnosti veřejné správy
• Efektivnější veřejná správa
• Redukce administrativy a zátěže IT infrastruktury veřejné správy

Kvalitnější služby, zvýšení informovanosti veřejnosti

Projekty jako “Mapa kriminality” [ref04], různé cenové srovnávače (např. server http://www.heureka.cz), “Váš majetek” [ref05] a další vedou k efektivnějšímu nakládání se soukromým a především veřejným majetkem. Soukromé osoby, ale i veřejné instituce dostávají k dispozici větší množství relevantních podkladů pro efektivnější rozhodování. Dochází tak i k propojení veřejných institucí s občanskými iniciativami, které pak zpětně pozitivně ovlivňují veřejnou správu. Jako příklad můžeme uvést Policii ČR, která využívá vizualizační možnosti aplikace “Mapa kriminality”.

Obdobným příkladem je Datablog Hospodářských novin, který použil data z Pražského dopravního podniku a na základě nich vytvořil aplikaci zobrazující dostupnost jednotlivých městských částí prostřednictvím Pražské hromadné dopravy [ref10]. Tato aplikace umožňuje například srovnat dostupnost městské hromadné dopravy v Praze před a po velké změně jízdního řádu k 1.9.2012.

Projekt “What’s the Plan” [ref13], který byl vytvořen v rámci projektu “EU Plan4Business”, kombinuje různé otevřené datové zdroje mimo jiné data z Registru Územní Identifikace, Adres a Nemovitostí (RÚIAN) [ref12] a z databází Ministerstva financí [ref07]. Jeho účelem je zobrazení přehledných informací vhodných zejména pro potenciální investory, kteří hledají pro svůj investiční záměr v Evropě vhodnou lokalitu.

Zvýšení transparentnosti veřejné správy

Přehledy hospodaření obcí v ČR jsou dostupné na webových stránkách “Rozpočet obce” [ref06]. Tato aplikace vznikla na základě dat, která v surové podobě publikuje Ministerstvo financí prostřednictvím registru ÚFIS [ref07]. Na základě analýz těchto dat již vznikají další akademické studie [ref08], [ref09].

Některé politické strany zveřejňují své finanční zprávy na Internetu. Pomocí automatických nástrojů (např. [ref11]) lze zpracovat a vizualizovat mimo jiné i jejich aktuální finanční situaci.

Jako další příklad lze uvést zveřejňování územních plánů, díky kterému dochází k většímu zapojení veřejnosti do diskuze o budoucnosti obce [ref14].

Redukce administrativy a zátěže IT infrastruktury veřejné správy

Veřejná správa je často zatěžována požadavky veřejnosti na poskytnutí dat, která vytváří a spravuje. Pro vyřizování těchto žádostí musí udržovat kapacity a IT infrastrukturu. Právní oddělení musí být připraveno na posouzení žádostí ze strany veřejnosti a případně zdůvodnit jejich neposkytnutí atp. Po veřejné správě přitom ale nejsou vyžadovány žádné dodatečné analýzy, ale pouze kopie již existujících datových sad. Každá žádost je posuzována a zpracovávána individuálně, většinou specializovanými pracovníky. Také to zvyšuje celkovou administrativní zátěž.

Vzhledem ke složitosti tohoto způsobu získávání dat je většinou uživateli vyžadováno více dat než skutečně potřebují, zvláště pokud jsou poskytována bezplatně. Zveřejněním vybraných datových sad na webových stránkách příslušné složky veřejné správy tato zátěž odpadá nebo se výrazně minimalizuje. Dalším faktorem, který snižuje zátěž IT infrastruktury veřejné správy je skutečnost, že uživatelé mohou přistupovat pouze k datům, která doopravdy potřebují. To se projeví jak při stahování datových sad, tak v případě prohlížecích rastrových i vektorových služeb.

Klíčové příklady otevřených geodat

Úspěšných příkladů, ze kterých je možné čerpat, je velké množství. Zřejmě nejkompletnější a nejlépe udržovaný přehled otevřených geografických datových sad v České republice je udržován na Wiki stránce české části projektu OpenStreetMap [ref52].

V této kapitole si představíme některé příklady otevírání geografických dat u nás i v zahraničí (u příkladu uveden stupeň otevřenosti dat dle pětihvězdičkového systému):

• Londýn
• Chicago
• Berlín
• Vídeň
• Děčín
• Opava
• Český statistický úřad
• Český úřad zeměměřický a katastrální
• Ministerstvo zemědělství

Londýn ★★★

Vedení města Londýn si dalo za cíl zveřejňovat co nejvíce dat, které sbírá a uchovává z titulu své funkce. Výsledkem je London Datastore [ref75], který slouží k poskytování dat veřejnosti, výhradně zdarma. Na svých stránkách vybízí k používání těchto dat a k vytváření aplikací nad nimi. Metadata k datovým sadám jsou dostupná v jednoduchém formátu Comma Separated Values (CSV). Na základě těchto dat následně vznikla řada aplikací, například pro plánování cesty či domlouvání spolujízd. Přehled aplikací vzniklých v Londýně, a to nejen nad dopravními daty, je k dispozici na adrese http://data.london.gov.uk/datastore/inspirational-uses.

Chicago ★★★

Město Chicago publikovalo některá svá geodata pomocí portálu GitHub [ref57] a umožnilo tak uživatelům pohodlný přístup k jejich stažení. Vedle samotných dat město publikovalo i analytické skripty v jazyce R s tím, že je zájemci z řad veřejnosti mohou otestovat a případně navrhovat jejich zlepšení či opravit chyby.

Berlín ★★★

Město Berlín publikuje na adrese http://daten.berlin.de volně dostupné datové sady vesměs pod licencí Creative Commons [ref47]. Geodata jsou publikovaná pomocí proprietárního REST rozhraní, kde pro přenos dat využívá formáty XML a JSON. Město Berlín dále nabízí WFS službu a Atom na webovém portálu územního plánování http://www.stadtentwicklung.berlin.de/geoinformation/geodateninfrastruktur/index.shtml.

Vídeň ★★★

Město Vídeň publikuje svá otevřená data na adrese https://open.wien.at. Geodata jsou poskytována pomocí webových služeb OGC. Pro tabelární data je používán jednoduchý formát CSV.

Děčín ★★★

Město Děčín ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla a Fórem pro otevřená data jako první v České republice otevřelo svá data. Data jsou zveřejněna na webových stránkách statutárního města Děčín na adrese http://www.mmdecin.cz/dokumenty/cat_view/238-otevrena-data a označená jako "otevřená data". Uživateli je povoleno data dále šířit a komerčně využívat za podmínky uvedení zdroje. Data publikovaná ve skupině geografických a mapových dat jsou dostupná ke stažení ve formátu SHP. Licence těchto dat není nikde na stránkách města zmíněná, lze tedy soudit, že se jedná o tzv. public domain -- veřejné dílo, které je volně k použití bez specifické licence.

Opava ★

Podobnou cestou jako Děčín se vydalo město Opava, které na svých stránkách na adrese http://www.opava-city.cz/cs/mapovy-portal publikuje data ve formě prohlížecích služeb WMS [ref20] a některé mapy ve formátu PDF.

Český statistický úřad ★★★

Český statistický úřad zveřejňuje na základě usnesení vlády dostupná data z výsledků voleb v otevřených formátech, zároveň s textovým popisem obsahu zveřejněných dat na adrese http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/otevrena_data. Dále zveřejňuje data ze Sčítání lidu domů a bytů 2011, která jsou k dispozici ve formátech CSV, DBF a XML.

Český úřad zeměměřický a katastrální ★★★

K příkladům “best practice” přístupů pro otevírání geodat zcela jistě patří aplikace Veřejného dálkového přístupu (VDP) k datům RÚIAN (Registr Územní Identifikace, Adres a Nemovitostí) provozovaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK) na adrese http://vdp.cuzk.cz/. Jedná se o projekt v českém kontextu jedinečný jak svým rozsahem, tak především objemem a kvalitou vydávaných geodat a mírou jeho využívání veřejností.

Na tomto příkladu lze demonstrovat zásadní problémy, které je potřeba pro úspěšné otevření geodat vyřešit. Začít můžeme obligátním “kvalitní řešení nemůže existovat bez kvalitních dat”. V tomto případě jsou data poskytovaná prostřednictvím VDP jako předgenerované soubory ve Výměnném formátu RÚIAN (VFR). Data jsou rozčleněna podle územních jednotek a dále poskytovaná v různých verzích podle typu a úrovně detailu poskytované informace. Zásadním aspektem je i to, že jsou poskytována ve dvou formách, jako celá datová sada aktuální k prvnímu dni v měsíci a dále jako denní změnové soubory. Tento přístup publikovaní je velmi výhodný, dochází k snížení zátěže IT infrastruktury na straně poskytovatele geodat a současně k zlepšení komfortu cílových uživatelů, kteří si mohou jednoduše udržovat svoji kopii datové sady v aktuálním stavu pravidelným začleňováním změnových souborů. Díky tomu vznikl kolem těchto dat velmi rychle relativně bohatý ekosystém nástrojů a služeb. K úspěšnosti aplikace přispěla také kvalitní dokumentace publikovaná s předstihem před spuštěním VDP.

Z technického hlediska je formát VFR odvozen ze standardu OGC GML [ref19], proto je na straně aplikací poměrně snadno uchopitelný. To umožnilo rychlé začlenění podpory tohoto formátu do nejrozšířenějších Open Source a proprietárních GIS nástrojů. Zároveň umožňuje vyjádřit vazby mezi jednotlivými prvky s ohledem na strukturu datového modelu, ze kterého RÚIAN vychází. Je potřeba zmínit, že výměnný formát VFR není standardizovaný mezinárodní institucí, ale ze standardu (GML) vychází, je dobře dokumentovaný a jeho licence je nerestriktivní, proto se jedná o formát otevřený, i když proprietární.

Ministerstvo zemědělství ★★★

Projekt veřejný registr půd LPIS [ref73] provozovaný Ministerstvem zemědělství představuje novou filozofii v řešení GIS pro evidenci využití zemědělské půdy. Jeho základním cílem je umožnit bezproblémové zvládnutí administrace a kontroly žádostí o zemědělské dotace. LPIS poskytuje i mapové služby, které lze vyhledat v metadatovém katalogu. Mezi jinými je k dispozici i webová služba WFS [ref21].

Uživatelé otevřených geodat

Uživatele lze obecně dělit podle různých kritérií: na základě schopností, zkušeností, specializace, požadavků na data a dalších. Tato kritéria jsou vzájemně provázána, proto se nevyhneme zjednodušení na modelové skupiny uživatelů.

Pro otevírání geografických dat se jako klíčové jeví tyto skupiny uživatelů:

• Uživatel mapového portálu
• Běžný uživatel geografického informačního systému (GIS)
• Specialista GIS (geoinformatik)
• Datový analytik (mimo obor GIS)
• Programátor/vývojář

Uživatel mapového portálu

Největší částí uživatelů geografických dat je laická veřejnost, která využívá některý z mapových portálů, případně specializované nástroje pro práci s mapou. Tato skupina uživatelů není přímo cílovou skupinou otevírání geografických dat, informace se k nim povětšinou dostanou zprostředkovaně právě pomocí portálu, který využívají. Potřeby a očekávání těchto uživatelů bereme v úvahu zejména při propagaci otevřených dat.

Běžný uživatel geografického informačního systému (GIS)

Tento typ uživatele obvykle zvládá řešení základních, až středně obtížných úloh s využitím desktopového GIS, případně nástroje na tvorbu výkresů CAD (AutoCAD, Microstation apod). Je schopen pracovat s daty, která lze snadno připojit nebo jednoduše importovat v konkrétním programu, se kterým pracuje. S komplexnějšími formáty a datovými sadami si obvykle poradí pouze tehdy, pokud se dají otevřít nástrojem integrovaným do tohoto programu. Data, která sám nevytváří používá obvykle jako podkladová, případně pro provádění analýz, často jednorázově. Jeho zájmem jsou tedy spíše data platná k určitému datu, než data průběžně udržovaná v aktuálním stavu z webové služby.

Příkladem tohoto typu uživatele jsou studenti ne-geoinformatických oborů, vědci, tvůrci studií, odborníci vytvářející tematická data, plány či mapy (např. lesní plány), stavebníci, architekti, pracovníci ochrany přírody a další odborníci, kteří využívají GIS jako jeden z více pracovních nástrojů.

Obecně lze tuto skupinu uživatelů považovat za poměrně konzervativní, GIS není jejich primárním zaměřením, obvykle se jednorázově naučí základům problematiky a své znalosti dále příliš nerozvíjí. Dalším omezením, zejména pokud využívají proprietární software, může být využívání starých verzí, které ještě nemají podporu novějších formátů.

Pro rastrová data je pro tuto skupinu uživatelů ideální využívat služby WMS, případně WMTS. U vektorových dat je nejvhodnější stahování jednotlivých vrstev v jednom z rozšířených souborových formátů (např. SHP). Použití WFS je ideální cílový stav, ale může být problematické při větších objemech dat, který může uživatel (i když ne zcela vědomě) po serveru požadovat. Řešením je "stránkování" odpovědi služby, tato možnost ale bohužel není na všech klientských programech běžně implementována.

Specialista GIS (geoinformatik)

Specialista GIS je odborníkem pro práci s geografickými daty, který preferuje ucelenou datovou sadu včetně popisných informací, zajímá se o aktuálnost a přesnost dat. Nemá problém vybrat z nabídky tu, která nejvíce odpovídá jeho potřebám. Kromě pokročilých analýz a vizualizací připravuje datové sady pro použití v rámci organizace jak pro vnitřní informační systémy, tak pro méně zkušené uživatele.

Překážkou, která se u této skupiny objevuje, je přílišná vazba na konkrétní software, se kterým pracují. Specialisté se vyhýbají použití nového, pro ně neznámého software a nebo jsou v situaci, že jim zaměstnavatel či pracovní podmínky či oborové zvyklosti neumožní alternativní software využívat.

Specialisté si obvykle vytváří vlastní databáze, ve kterých se snaží udržovat aktuální kopii celých datových sad, což umožňuje provádět rychlé a komplexní analýzy nad velkými daty. Poskytují webové služby s vysokou dostupností dimenzované pro potřeby konkrétních aplikací. Pro udržování aktualizované datové sady je nejvýhodnějším způsobem distribuce poskytování stavových dat a změnových souborů, ideálně opatřených kvalitními metadaty ve standardním formátu. V případě poskytování dat touto cestou je potřeba, aby bylo umožněno automatizované vytěžování dat, tedy umísťování souborů na odvoditelné adrese nebo předávání odkazů na soubory ke stažení.

Datový analytik

Další skupinou uživatelů je odborník na analýzu dat bez znalosti GIS. Jelikož nezná běžně se vyskytující datové formáty ani pravděpodobně nemá k dispozici potřebný software, bývá odkázán na vlastní nástroje (nejčastěji databáze a statistický software), pomocí nichž data zkoumá.

Datový analytik tedy potřebuje formát otevřený, ideálně textový, dobře dokumentovaný. Práci usnadní zejména formalizované popisy dat, jako jsou například XSD schémata, která se používají při generování různých šablon pro dokumenty XML, připojení dat apod.

Ideálním způsobem distribuce jsou pro něj předgenerované soubory v textovém strukturovaném formátu (JSON, XML, ...). Je ale schopen, pokud je dostupná uživatelská dokumentace, využít i webové služby.

Programátor/vývojář

Přestože skupina vývojářů není příliš početná, je velice důležitá. Vývojáři totiž zpřístupňují data pomocí aplikací, obvykle vyvinutých na míru specifickým cílům nebo tematickému okruhu uživatelů. Kvalita popisu formátu a dostupnost knihoven pro jejich využití značně ovlivňuje náklady, se kterými tyto aplikace vznikají. Přestože sami jsou vývojáři často skalními zastánci různých technologií (.NET, C++, Java atd), geografická data jsou pro ně cizí a akceptují proto jakýkoli funkční a dobře popsaný standard, nejlépe přímo s knihovnou k jeho využívání. Důležitým faktorem pro tuto skupinu je také otevřená licenční politika, tedy možnost poskytnutá data přizpůsobovat konkrétním potřebám. Dále oceňují stabilitu poskytovaných služeb a dat, protože připravují služby určené k dlouhodobému využití. Je proto vhodné, aby data byla poskytována dlouhodobě a bez zásadních změn.

Vývojáři sledují trendy a vývoj v oboru Informačních technologií (IT), mají přehled o novinkách a jsou schopni využít výhod nových a zatím nepříliš rozšířených forem přenosu dat i technologií. Ani komplikovanější formáty pro ně nemusí být problémem, pokud je dostupná kvalitní dokumentace.

Ideálním způsobem distribuce dat pro takto vymezenou skupinu uživatelů jsou proto bezesporu webové služby, pokud jsou ovšem stabilní, rychlé a vhodně nastavené. S jejich využitím velice efektivně vytvoří aplikaci, aniž by musel provozovat vlastní server a udržovat na něm aktuální data.